Ellen Dugan – Natural Witchery

Knihu jsem četla v originále. U nás ji vydalo nakladatelství Omega, takže bych k překladu přistupovala opatrně a raději sáhla po anglické verzi, pokud je to ve vašich jazykových možnostech. Vlastně jsem ji původně mohla přeložit, ale některé knihy si raději přečtu, než překládám, a vybrala jsem si nakonec jinou. Z Elleniny knihy jsem měla pocit, jaký jsem už dlouho nezažila a dlouho ho postrádala. Mluví mi z duše. Každá věta a „definice“ čarodějnictví přesně spadá do toho, jak to chápu a cítím i já sama. Přírodní (nebo přirozené? :)) čarodějnictví vnímá tak, jako ho vnímaly všechny ty prastaré ženy (a muži), které sbíraly bylinky a čerpaly sílu a moudrost z přírody. Taková čarodějka cítí, že je vše kolem ní živé nebo má duši (chcete-li).

Continue reading „Ellen Dugan – Natural Witchery“

Reklamy

Markéta Vostra – Dračí stezka

Kniha obsahuje příběhy a rozbory horoskopů mnoha lidí. Tento druh horoskopu je založen na tom, že člověk má v životě projít dvěma fázemi – sestupným uzlem (znázorňuje ho dračí ocas) a vzestupným (ten znázorňuje dračí hlava). V sestupném většinou trochu trpí, ale z toho utrpení si má vzít základní pozitivní silné vlastnosti, které pak zúročí ve vzestupném uzlu a naplní své poslání pro tento život. U každého je to něco jiného – třeba nemít odstup od svých emocí nebo přestat sloužit druhým a zanedbávat přitom sebe sama. Zpestřením bylo, že tam byly i příběhy známějších osobností, třeba Bohumila Kulínského (ten mě spíše rozladil). Asi nejvíc na mě zapůsobil příběh jedné ženy, která měla problematickou (chybějící) menstruaci a po vyšetření se ukázalo, že její vaječníky prakticky nejsou schopny ovulovat a že nebude mít děti. A tak se dala na cestu duchovního rozvoje. A nakonec má čtyři kluky. Líbilo se mi, že svým dětem koupili každému kus pralesa, aby ho ochránili před kácením 🙂 Ale jinak mě povídání neobohatilo o nic víc než o příběhy cizích lidí.

Zuzana Antares – Malá škola čarodějnictví

Na začátek musím říct, že knihu jsem nedočetla, hlavně protože mi až příliš připomínala Velkou učebnici čarodějnictví a magie a tohle mi není blízké. Přestože mám vztah ke keltským symbolům, přírodě, vnímám Matku Přírodu jako živoucí bytost a tak dále, nemám ráda tyhle nutnosti. Mám sice něco jako oltář, kde soustřeďuju svíčky, vonné tyčinky, ale nechci si vyrábět nůž ani oděv ani posvěcovat svíčky a vyrývat do nich symboly. Pro mě jsou tohle všechno jen berličky. Hlavní je pro mě myšlenka, přání, ta touha a emoce, která se za tím skrývá. Čarodějnictví mě sice přitahuje, ale to proto, že mi připomíná časy, kdy moudré ženy léčily lidi bylinkami a byly ve spojení s přírodou.

Rüdiger Dahlke – Jak správně jíst

V knize mě zaujaly zmínky o termickém účinku nebo termické kvalitě potravin. Rozděluje lidi na různé typy (na základě toho, jaký mají tlak, jestli mají problémy s pocením nebo se studenými končetinami atd.) a podle toho doporučuje druhy potravin, ale i nápojů. Tak třeba píše o tom, že kdo je zmrzlík, rozhodně ho nezahřeje exotické ovoce, protože se pěstuje v oblastech, kde je teplo a tudíž slouží k ochlazení.
Koření má pak termický účinek zahřívající či ohnivý a dělá jídlo stravitelnějším. Líbila se mi právě část o koření a jeho vlivu na zdraví, do kterých jídel co přidávat (petržel má vyšší obsah vitamínu C než citrón) atd. Věděli jste že šafrán je nejdraží koření na světě? Na 1 kg koření je potřeba asi 160 000 květů.
Přirozeně mě taky zaujala kapitolka o dělené stravě. Překvapilo mě, že ji prý vymyslela Louise Hay, dokud jsem nepátrala na internetu (dělá ze mě žurnalistu, že si ověřuju informace z více zdrojů? :D) a zjistila, že to Hay sice byl, ale Howard. Tahle ,,dieta“ spočívá v tom, že se nekombinují v jednom jídle bílkoviny a sacharidy, tedy že si k obědu dáte buď maso se zeleninou nebo maso s rýží. Dahlke má na to zajímavý názor a to ten, že to schvaluje při nějakých trávících potížích nebo při při problémech s nadváhou, ale nedoporučuje to jako celoživotní stravu. Myslí si, že se tím střevo hýčká a rozmazluje, protože se nezatěžuje a že normální zdravý trávící systém zvládne, i když se mu jídlo dodá na přeskáčku. Přirovnává to třeba k tomu, že nezatěžování mozku taky ničemu neprospívá, naopak vede k úpadku.
Líbí se mi také jeho názor na vegetariánství a veganství, protože takové lidi označuje jako mnohem vědomější. Považuje vegetariánství i jako mnohem vhodnější stravování z hlediska evoluce. Už na začátku knihy totiž píše o tom, že v době ledové se člověk živil převážně masem, aby přežil. Ale pak přišlo dlouhé období zemědělců (a mnohdy také chudoby) a maso často bývalo jen jednou týdně, tudíž je i takový přísun masa člověku přirozenější. V souvislosti s vegetarianstvím také zmiňuje Františka z Assisi či buddhismus. Z vlastní zkušenosti odmítá námitky, že by vegetariáni něčím strádali, ať už v bílkovinách nebo vitamínu B 12. Ohledně veganů a zajištění bílkovin už je trochu kritičtější. Zvlášt pro děti je tato strava přímo nevhodná. Taky se mu zde zdá určující sociální faktor, kdy lidé se zvláštními nároky na stravu se vydělují ze společnosti. Zmiňuje i formu veganského fanatismu, kdy lidé nejedí proto, aby žili, ale žijí pro jídlo.
Kapitola o vztahu lásky a jídla, kde porovnává kojení a zaujatost mužů ženským poprsím, souvislost jídla a svádění atd. mi přišla spíš rozpačitá.
Z knihy jsem si odnesla hlavně to, čím se sama řídím. Že neexistuje žádná cesta, která by byla stejná pro všechny. Proto tolik kritizuje různé diety, protože jsou přesvědčené o své jedinečnosti a správnosti a nikdy všem nesedne to samé. Člověk by měl poslouchat svůj vnitřní hlas, protože tělo samo mu řekne, co mu zrovna teď chybí. Taky je vhodnější jíst potraviny, které jsou pro člověka domácí, protože vývojově se na ně adaptoval a lépe je snáší.

Terry a Linda Jamisonovy – Paranormální inteligence

Další kniha z roku 2012. Terry a Linda jsou dvojčata žijící v L.A. Pokud vás budou zajímat, doporučuju videa na YT třeba ze show Tyry Banksové. Terry s Lindou mimojiné předpověděly teroristické útoky na World Trade Center dva roky dopředu. Bohužel vláda zablokovala všechny weby, na kterých tato informace byla. Krom běžného poradenství pracují i pro policií při řešení vražd či pátrání po zmizelých osobách. Ke knize… neměla jsem ji vyhlédnutou. U duchovní literatury většinou přijdu do knihovny, hledám co mě zaujme podle názvu a podle popisu na zadní straně. A protože bych chtěla zapracovat na svých schopnostech (viz minulé články), tahle kniha mi padla do oka. Začíná krátkým představením autorek a pokračuje popisem možných překážek v rozvoji paranormální inteligence jako jsou strach nebo nevíra. Dále rozčleňují jasnozření na čtyři kanály, kterými k nám intuice promlouvá – jasnovidnost, jasnoslyšnost, jasnovědnost a jasnočivost. Kapitoly obsahují i činnosti, které mohou přispět ke zlepšení vnímání (například u jasnovidnosti to mohou být činnosti spojené s malováním). Ke konci knihy píší o tom, jak nám intuice může ulehčit a vylepšit každodenní život od rozhodování v oblasti práce, bydlení či třeba v najití toho správného partnera. Taky připomínají, že je dobré založit si duchovní deník a deník snů. K němu jsou tam různá cvičení, například jak se dopátrat svých obav (a jak je pomocí pozitivních afirmací změnit) nebo jak zjistit, co doopravdy chceme. Na můj vkus je kniha dost obecná. Pro začátek je určitě dobrá, ale ráda bych našla něco, co jde víc do hloubky a nabízí větší možnosti v cvičení paranormálního vnímání.

Antonie Krzemieňová – Síla myšlenek IV. Emocí k nemoci

Kniha byla vydána roku 2012 a opravdu mě nadchla.  Jaroslav Dušek má na původ slova lékař originální teorii – lekař, lek, lekárna. Lékařství je v dnešní době spíš byznys, který si s oblibou tvoří další pacienty. A lidé v honbě za jednoduchým řešením rádi spolknou nějakou pilulku. Kniha je koncipována formou záznamů z hodin se studenty a prokládána příběhy lidí z praxe. Dočteme se, že existují základní konflikty (existence, sousto, integrita, sebeúcta, teritorium a separace čili ztráta). Po kapitolách jsou pak jednotlivé konflikty rozebrány. Dozvíme se, které myšlenky způsobují které zdravotní problémy a nemoci. Na konci kapitoly je pak stručné shrnutí, protože informací je hodně.  Ze série Síla myšlenky vyšly zatím 4 knihy a obsah této mě příjemně navnadil k jejich přečtení. Zároveň i o téma psychosomatiky bych se ráda zajímala, pokud k tomu najdu víc. Takže za mě můžu tuhle knihu doporučit.