Laura Lindstedtová – Oneiron

Mám ráda knihy, které vyvolávají emoce. Raději si knihou nechám zlomit srdce a myslím na ni několik dní, než aby mi po týdnu zapadla v paměti. Laura Lindstedtová ve mně probudila různé emoce. Zájem, zmatek, znepokojení, vzrušení, smutek. A to jen po pár stránkách.

Seznámila jsem se sedmi ženami, které se zničehonic ocitly v podivném bílém prostoru. Šlomith, performerkou z New Yorku, která uvízla v pasti anorexie. Účetní Polinou z Moskvy. Rosou Imaculadou z Brazílie. Těhotnou Ninou z Marseille. Wlbgis z Nizozemí, která nemluví kvůli rakovině hrtanu. Osobitou a naivní Maimunou ze Senegalu. A 17 letou Ulrike z Rakouska. „Přesně tak nevinná, jako bývají ti, kdo přijdou poslední.“ Postupně přestávají cítit, začínají si vzpomínat na poslední okamžiky před smrtí. Jsou však nespolehlivými vypravěčkami, které si svou smrt nepamatují přesně, převracejí ji nebo dramatizují.

Continue reading „Laura Lindstedtová – Oneiron“

Reklamy

Pema Chödrön – Místa, která vás děsí

Kniha začíná vysvětlením pojmu bódhičitta, které je tak krásné, že ho musím citovat.

Čitta znamená „mysl“ a také „srdce či „postoj“. Bódhi znamená „probuzený“, „osvícený“ či „zcela otevřený“. Někdy se zcela otevřenému srdci a mysli bódhičitty říká měkké místo, místo, které je tak zranitelné a křehké, jako otevřená rána. Do jisté míry se ztotožňuje s naší schopností milovat. Toto měkké, zranitelné místo totiž mají i ti nejkrutější lidé. I ta nejdivočejší zvířata milují své potomky. Jak říkával Trungpa Rinpočhe: „Každý miluje něco, i kdyby to měly být třeba jen tortilly.“

 

Continue reading „Pema Chödrön – Místa, která vás děsí“

Ellen Dugan – Natural Witchery

Knihu jsem četla v originále. U nás ji vydalo nakladatelství Omega, takže bych k překladu přistupovala opatrně a raději sáhla po anglické verzi, pokud je to ve vašich jazykových možnostech. Vlastně jsem ji původně mohla přeložit, ale některé knihy si raději přečtu, než překládám, a vybrala jsem si nakonec jinou. Z Elleniny knihy jsem měla pocit, jaký jsem už dlouho nezažila a dlouho ho postrádala. Mluví mi z duše. Každá věta a „definice“ čarodějnictví přesně spadá do toho, jak to chápu a cítím i já sama. Přírodní (nebo přirozené? :)) čarodějnictví vnímá tak, jako ho vnímaly všechny ty prastaré ženy (a muži), které sbíraly bylinky a čerpaly sílu a moudrost z přírody. Taková čarodějka cítí, že je vše kolem ní živé nebo má duši (chcete-li).

Continue reading „Ellen Dugan – Natural Witchery“

Erin Morgenstern – Noční cirkus

Ke knihám, které tolik lidí opěvuje, vždycky přistupuji s obavami. Nejsem totiž schopná zbavit se vysokých očekávání a hrozně se bojím, že se akorát zklamu. Noční cirkus mě ale okouzlil už po několika stránkách. A to jsem si ho jednoho květnového dne vybrala v knihkupectví „čistě náhodou“, když jsem dostala chuť na něco anglického. Přečetla jsem ho až teď, na sklonku roku. A těžko bych si vybrala lepší čtení, kterým tenhle rok zakončit. Continue reading „Erin Morgenstern – Noční cirkus“

Susan Cainová – Ticho: Síla introvertů ve světě, který nikdy nepřestává mluvit

Kdybych měla knihu Ticho: Síla introvertů ve světě, který nikdy nepřestává mluvit (Quiet: The Power of Introverts in a World that Can’t Stop Talking) charakterizovat jednou větou, řekla bych, že je objetím pro každého knihomola. Potěšila nejen mé po faktech a vědeckých studiích toužící já, ale i některé stránky mé osobnosti, kterým jsem doteď tak úplně nerozuměla.

Continue reading „Susan Cainová – Ticho: Síla introvertů ve světě, který nikdy nepřestává mluvit“

Hannah Witton – Doing it

Původně jsem neměla v plánu si její knihu pořídit, ale když jsem ji zahlédla na book depository, neodolala jsem. Stejně tak jsem původně neplánovala věnovat jí celý článek, ale líbila se mi a obsáhla tolik témat, že se chci vyjádřit obšírněji.

Kniha je sice určena primárně mladší čtenářům, ale rozhodně se něčemu mohou přiučit i starší čtenáři a čtenářky. Citlivě píše o spoustě důležitých témat týkajících se sexu a vztahů. A je rozhodně fajn, jak mladým lidem vysvětluje, že sex není jen ta děsivá věc, ze které si člověk může odnést miminko nebo pohlavní nemoc. Pečlivě se věnuje nejen zdravě fungujícím vztahům, ale třeba i menstruaci, masturbaci, pornu, sebelásce a mnoha dalším tématům.

Continue reading „Hannah Witton – Doing it“

Michel Faber – Kniha zvláštních nových věcí (spoilery)

Na začátek opět připomínám, že to není žádná odborná recenze či literární kritika. Víceméně se jen snažím zachytit všechny ty prchavé dojmy po dočtení knihy. Musím říct, že ačkoliv jsem si Knihu zvláštních nových věcí pořídila už v rámci Velkého knižního čtvrtku (toho podzimního), od té doby jsem na ni nahlížela s respektem. A to bylo všechno, co jsem dělala. Jen na ni koukala, jak mi leží na polici. Jenže stejně jako mnoho knihomolů nemám jen Goodreads reading challenge, ale spoustu dílčích „výzev“, které se týkají mnou dosud nepřečtených autorů, a proto jsem konečně našla odvahu.

Continue reading „Michel Faber – Kniha zvláštních nových věcí (spoilery)“

Pasi Ilmari Jääskeläinen – Literární spolek Laury Sněžné (spoiler)

Tak se mi to včerejším dočtení  přes noc nějak rozleželo v hlavě. Na úvod musím říct, že jsem do „finského podivna“ šla úplně naslepo. Stejně tak mám pramálo zkušeností s magickým realismem. Jen jsem po něm už dlouho prahla a znala jen kusé informace o tom, že se příběhy odehrávají v naší realitě, ale trochu pozměněné, s magickými prvky. A protože si to potřebuju v hlavě všechno srovnat, rozhodla jsem se o tom něco napsat.

Continue reading „Pasi Ilmari Jääskeläinen – Literární spolek Laury Sněžné (spoiler)“

Elizabeth Gilbertová – Velké kouzlo

Začnu tím, že se podělím o pár úryvků, které mě obzvlášť zaujaly nebo mnou při jejich čtení projel pocit, že se o ně musím okamžitě podělit.

„Pokud nápadu řeknete ano, představení začíná.
Vaše práce teď bude jednoduchá i složitá. Oficiálně jste s inspirací uzavřeli smlouvu a musíte se pokusit ji doprovodit celou cestu až k výsledku, který je nemožné předpovědět.
Podmínky smlouvy si můžete nastavit, jakkoli chcete. V současné západní civilizaci je stále nejběžnější tvůrčí smlouvou utrpení. To je smlouva, která říká: Zničím sebe a všechny okolo, jen abych se pokusila dát život své inspiraci, a moje mučednictví bude známkou oprávněnosti mé kreativity.
Pokud se rozhodnete uzavřít smlouvu tvůrčího utrpení, měli byste se snažit co nejvíc se přiblížit prototypu Trýzněného umělce. O vzory nebudete mít nouzi. Abyste vzdali hold jejich příkladu, stačí následovat pár základních pravidel: pijte, co nejvíc to jde. Sabotujte všechny svoje vztahy. Bojujte sami se sebou tak urputně, že z toho vždy vyjdete s krvavými šrámy. Neustále vyjadřujte nespokojenost se svým dílem. Žárlivě soutěžte se svými kolegy. Nepřejte ostatním úspěch. Prohlašujte, že váš talent je vaše prokletí (namísto požehnání). Odvíjejte svoje sebehodnocení od vnějšího uznání. Při úspěchu buďte arogantní, při prohře se litujte. Uctívejte temnotu namísto světla. Zemřete mladí. Obviňujte kreativitu, že vás zabila.
Funguje tahle metoda?
Samozřejmě, funguje skvěle. Dokud vás nezabije.“

Continue reading „Elizabeth Gilbertová – Velké kouzlo“

Dave Eggers – The Circle (SPOILER)

Pro jistotu varuji předem. Nebudu se vyhýbat zásadním informacím ohledně děje, protože chci všechno zrekapitulovat, utřídit si myšlenky a případně podnítit diskuzi. Takže pokud se dozvíte něco, co jste nechtěli, je to na vaše riziko. Článek je výhradně o knize. Ještě napíšu jeden, ve kterém shrnu trailer k filmu a porovnám ho s tím, co víme z knihy.

Continue reading „Dave Eggers – The Circle (SPOILER)“