Leden 2019 Wrap up

Petra Dvořáková – Já jsem hlad
Hrozně nerada hodnotím silně autobiografické knihy, protože nechci soudit něčí život. Každopádně jsem byla překvapená, jak autorka odvážně a upřímně popisuje svůj život. Nejtěžší pro mě bylo číst o nemoci jejího syna. A neustále jsem si kladla otázku, jestli je vůbec možné se zbavit anorexie? Jestli na ni jednou konečně přestane číhat někde v koutku její mysli? Jestli člověk vůbec dokáže najít jiný zdroj mateřské lásky, po které tak zoufale toužil?

Jo Bakerová – Longbourn
Nebudu lhát. Když jsem tuto knihu viděla v jednom videu booktuberky abookolive, byla jsem stejnou měrou nadšená a skeptická. I když jsem od Jane Austenové přečetla jen pár knih (což hodlám tento rok napravit), jsem všeobecně dost citlivá na „hrátky“ s originálem. Snad proto mi trvalo asi do půlky knihy, než jsem se začetla. Potom jsem ji nepustila z ruky, dokud jsem ji nedočetla. Myslím, že při příštím čtení Pýchy a předsudku už se na ni nikdy nebudu dívat stejně. 🙂 A až se Elizabeth vydá na jednu ze svých procházek, budu tiše nadávat za Sáru, která bude muset vyprat její zablácené sukně.

Continue reading „Leden 2019 Wrap up“

Reklamy

Listopad 2018 Wrap up

Neplánovaně jsem se dostala ke knize Mindful Learning (Craig Hassed, Richard Chambers). A je to jedna z těch knih, které přišly ve správný čas, protože jsou v souladu s moudrostí, kterou poznávám díky minfulness meditacím. Zaměřuje se hlavně na to, jak tyto myšlenky použít ve vyučování, aby učitelé podpořili efektivnější učení studentů. Ale zároveň má kniha přesah i do běžného života a pomohla mi zase o trochu víc porozumět mým úzkostem pramenícím z mysli, která pracuje přesčas.

Continue reading „Listopad 2018 Wrap up“

Říjen 2018 Wrap up

Nejdřív začnu krátkou stížností. Jsem jediná, kdo má rád celou sérii pohromadě, ale stejnou? Když jsem se rozhodla pustit do Lovců stínů, možná lehkomyslně jsem si chtěla objednat celou řadu. Měla jsem doma první díl v češtině, ale bohužel jsem zjistila, že druhá už se nedá sehnat. Nechtěla jsem ho hledat po antikvariátech, a proto jsem zabrousila na bookdepository a našla si knihy v originále. Některé byly za skvělou cenu. Dala jsem si opravdu záležet, aby měly stejné obálky. Chvíli to trvalo, protože část knih posílali z Anglie a část z Austrálie. A nakonec mi přišlo tohle. Já vím, že je to maličkost. Naštěstí je to jen jedna kniha. Rozhodla jsem se ji neposlat zpátky, protože by se to nevyplatilo. Buď celou sérii po dočtení schovám někam, kde se na ni nebudu muset dívat, nebo si tu jednu knihu koupím tak, aby ladila. Ale prostě! 😀 Teď už raději ke knihám, kterém jsem v říjnu přečetla.

Continue reading „Říjen 2018 Wrap up“

Září 2018 Wrap up

J. K. Rowling – Harry Potter and the Chamber of Secrets
Pokračovala jsem s audioknihou dalšího dílu. Pořád ještě si na to zvykám a zjišťuji, kdy tomu opravdu dokážu věnovat pozornost. Večer většinou usnu. Nejlépe se mi osvědčily procházky, cesty na nákup nebo uklízení. Jinak si to neskutečně užívám, akorát si občas nemůžu vzpomenout na české názvy věcí a potom se ztratím, protože začnu přemýšlet nad tím, jak se to jmenuje a proč si nemůžu vzpomenout. 😀

Continue reading „Září 2018 Wrap up“

August 2018 Wrap up (N.E.W.T.s redathon)

Nevím, jak je to možné, ale nakonec jsem stihla dodělat překlad, a ještě úspěšně složit zkoušky (zúčastnit se readathonu). A jak jsem si vedla?

Angie Thomas – The Hate U Give
Jako první jsem mimo čtecí maraton dočetla rozečtenou knihu. A je pravda všechno, co se o ní říká. Rozhodně stojí za to. Hlavní hrdinka (16letá Starr) je svědky toho, jak policista zastřelí jejího neozbrojeného kamaráda. Jako by to samo o sobě nebylo dostatečné trauma, před pár lety viděla, jak jí zabili kamarádku. A na Starr závisí, jestli bude mlčet, nebo najde odvahu promluvit. Jako běloška ze střední Evropy nepochopím všechno, ale snažila jsem se. Jednou z nejdůležitějších věcí na světě je podle mě empatie. A tento příběh ve mně vyvolal spoustu různých pocitů. Konec mě navíc dojetím rozplakal. Poselství příběhu, že bychom se neměli vzdávat a bojovat za správné věci, totiž není otázka rasy. Souvisí s naší podstatou jako lidských bytostí.

Continue reading „August 2018 Wrap up (N.E.W.T.s redathon)“

Červen 2018 Wrap up

Červen jasně ukázal něco, co jsem už stejně tušila. Nemá smysl stanovovat si seznam knih ke čtení. Jednak jsem náladová čtenářka a nedokážu předpovědět, co se mi bude chtít číst. A navíc se dost čtení nakonec týká práce nebo na něj nemám tolik času. V červnu jsem sice přečetla docela dost knih (na mé poměry), ale asi to bude spíš výjimka.

Continue reading „Červen 2018 Wrap up“

Květen 2018 Wrap up

Zdá se, že jsem v květnu četla samé temné knihy. Často se říká, že čeští autoři píší velmi depresivní a tíživá díla, ale já s nimi souzním. Protože takový život občas je. A v těžkostech se skrývá hloubka a opravdovost. Tentokrát jsem většinou vynechala popis děje, který si stejně můžete přečíst v anotaci, a spíš se soustředila na dojmy. Přečetla jsem ještě jednu knihu, kterou jsem překládala, ale nemám k ní co říct.

Continue reading „Květen 2018 Wrap up“