Červen 2018 TBR

Většinou nepíšu o knihách, které se chystám přečíst. Ale červen je můj narozeninový měsíc a po stresujícím dubnu a květnu se potřebuju trochu navnadit.

První knihou je The Hate U Give od Angie Thomas. Hlavním důvodem je, že to po mě chce Emma Watson. 😀 Na Goodreads kdysi dávno založila diskuzní skupinku Our Shared Shelf. Nejdřív převládala feministická literatura, pak do ní začala pronikat témata rasismu, takže se tam dějí zajímavé věci. Na květen a červen spustili anketu a nakonec vybrali dvě knihy. Pro The Hate U Give jsem sama hlasovala a mám ji doma už od doby, kdy byla ohromně populární mezi zahraničními booktubery. Hlavní hrdinkou je 16 letá Starr Carter, která se pohybuje mezi dvěma světy. Chudinskou čtvrtí, kde bydlí, a luxusním předměstím, kam chodí do školy. Potom se jí jednoho dne obrátí život vzhůru nohama, když je svědky, jak policista zastřelí jejího nejlepšího kamaráda Khalila. Khalil nebyl ozbrojený a po jeho smrti se strhne šílenství pomluv a honba za pravdou, kterou zná jen Starr.

Continue reading „Červen 2018 TBR“

Reklamy

Duben 2018 Wrap up

V dubnu se konal NKÚ readathon. Měla jsem ušlechtilé cíle, ale jak už to tak občas bývá, báječně jsem ztroskotala. Přečetla jsem na maraton dvě knihy. Jednu dokonce až po termínu (30.), takže by se neměla počítat. Ale na takové detaily si tady hrát nebudeme, že? 😀

Continue reading „Duben 2018 Wrap up“

NKÚ readathon

NKÚ (Náležitá kouzelnická úroveň) – O.W.L. (Ordinary Wizardings Level) readathon se koná od 2. do 29. dubna.

Už jsem sice pár dní prošvihla, ale teprve včera jsem objevila video od Mercedes (její i video autorky readathonu najdete na konci článku) a rozhodla se, že tohle si nemůžu nechat ujít, a proto jsem pro vás přeložila náležitosti zkoušky. Přidáte se? 😊

(Pokud chcete tento článek sdílet, tak prosím vždy s odkazem na můj blog. Děkuji. )

Continue reading „NKÚ readathon“

Únor 2018 Wrap up

S měsíčním zpožděním přicházím s knihami, které jsem přečetla v únoru. V březnu jsem si dala trochu pauzu, protože jsem měla kratší termín na přeložení nové knihy, takže jsem akorát rozečetla Fangirl.

Amie Kaufman, Jay Kristoff – Gemina
Příběh je opět vyprávěný pomocí různých dokumentů a záznamů z kamer, akorát tentokrát přibyly zápisy z Hannina deníku (ilustrace od Marie Lu). Hlavní hrdinka Hanna mi nejdřív nebyla tak sympatická jako Kady z Illuminea. Ale z krásné, bohaté a namyšlené slečny se brzo vyklubala badass bojovnice. Opravdu si vážím toho, že někdo dokáže stvořit hrdinku, která se s ničím nesere. Nefňuká, koho všechno ztratila. Dělá, co je potřeba. A ačkoliv se nemůžu zaručit za vědeckou správnost informací o červí díře a teorii multiverza, neskutečně jsem si užila dobře napsané sci-fi.

Continue reading „Únor 2018 Wrap up“

Leden 2018 Wrap up

Pro změnu píšu článek včas. 🙂 V lednu jsem přečetla čtyři knihy a jednu odložila hned po prvních stranách.

Meik Wiking – Hygge. Prostě šťastný způsob života
Když začal celý ten poprask kolem hygge, byla jsem zvědavá, o co jde. Ale když jsem jednu z knih prolistovala v knihkupectví (od jiného nakladatelství), přešlo mě to. O pár měsíců později jsem jinou objevila jako e-knihu v knihovně, a protože mám ráda po ruce i čtení v mobilu, rozhodla jsem se ji konečně přečíst. Dala jsem jí hvězdičku navíc, za informace o lampách a nábytku, protože zapůsobily na mou neukojitelnou touhu po vzdělávání. Oceňuji i recepty. Nejvíc se mi líbilo, jaký důraz je kladen na vztahy. Ale jinak jsem zjistila, že hygge jsou vlastně všechny věci, které jako introvert zbožňuji, akorát je většinou nesdílím s jinými lidmi a užívám si je sama. Informace se dost opakují, takže kniha by klidně mohla být o dost kratší.

Siri Pettersen – Síla
Tentokrát jsem měla zase trochu problém se začíst. Setkáváme se s jedním známým světěm (Ymslandou) a jedním novým (Dreysílem – zemí Umpiri). Hirka si uvědomuje, že nepatří ani mezi krev své krve, protože je malá, slabá, nemá drápy a „slepé“ oči. V Síle mají ženy mnohem větší zastoupení a zastávají důležitější role. V Ymslandě se mistrem Kolkaggy stane žena. V Dreysílu jsou ženy nejstaršími členy rodů (po kterých je i pojmenován). Díky propojení s Plísní, propojení světů, jsem si uvědomila, jak dokonale se tahle fantasy sága vztahuje k našemu světu. Kamenné kruhy, o jejichž původu a účelu toho moc nevíme, jsou roztroušené po celém světě. Celou sérii jsem si neskutečně zamilovala. Kvůli vlastnímu vymyšlenému jazyku. Fascinujícím novým světům. A krásnému milostnému příběhu.

Continue reading „Leden 2018 Wrap up“

Prosinec 2017 Wrap up

Siri Pettersenová – Plíseň
Přestože si čtu anotace, občas je stihnu zapomenout, než se ke čtení nakonec dostanu. Proto mi nějak uniklo, že se tentokrát děj odehrává v našem světě. Naprosto mi tak vyrazila dech mapa zobrazující známé názvy měst. Překvapení vystřídalo nadšení, že Plíseň ani náhodou netrpí syndromem druhé knihy. Není to žádná nemastná neslaná výplň v sérii, ale skvělý příběh, který se mi líbil ještě víc než první kniha. Nevím, jestli za to mohla skutečnost, že se děj knihy odehrává v Evropě nebo jsem se už stihla seznámit s novým světem a mnohem snáz jsem se začetla a nechala se pohltit příběhem. Pravděpodobně na tom měl podíl i fakt, že jistí tvorové mají svým původem a zvyklostmi velmi blízko k upírům, a pro ty já mám slabost. Ať tak či onak, Siri Pettersenová je prostě skvělá (a nejen proto, že viděla mou recenzi na goodreads a „lajkla“ mi ji).

Continue reading „Prosinec 2017 Wrap up“

Listopad 2017 Wrap up

Pozdě, ale přece.

Richard Dawkins – Boží blud
Nakonec jediná kniha, která přispěla k mému zamýšlenému non-fiction novemberu. Musím říct, že pan Dawkins zní dost přesvědčivě a chápu, že se mu díky jeho argumentům podařilo několik lidí přetáhnout na stranu ateismu. Rozhodně si myslím, že je užitečné mít otevřenou mysl a přečíst si i věci, které s mým názorem zase tolik nesouzní. Ale nemám ráda fanatiky a Dawkinsovy názory tak bohužel vyznívají. Snaží se poukázat na škodlivost náboženství. Obzvlášť toho fanatického. Přitom se sám jeví jako zanícený fanatik, který nepřipouští jinou možnost, než že bůh neexistuje a náboženství je k ničemu.

Jay Kristoff, Amie Kaufman – Illuminae
Re-read předtím, než se pustím do Geminy. Nečekala jsem, že mě to rozloží úplně stejně jako poprvé, protože na Geminu jsem zatím odvahu nenašla. I po druhém přečtení si pořád stojím za tím, že je to jedna z nejlepších sci-fi knih, jaké jsem kdy četla. Nezvyklá forma, jakou je psaná, naprosto vyhovuje mé fantazii. Díky tomu mi při čtení připadá, že se spíš dívám na seriál. Třeba na Battlestar Galacticu. Kniha může svou velikostí (v tomto případě nejen délkou) odradit od čtení. Ale čte se neskutečně rychle. Já si musela dávat přestávky jen na to, abych rozdýchala, co se v ní dělo.

Continue reading „Listopad 2017 Wrap up“

Užíváme si čtení?

Poslední listopadový den mě přepadla taková zvláštní nálada. Uvědomila jsem si, že zbývá jeden měsíc a v Goodreads Reading Challenge na rok 2017 mi zbývá přečíst 6 knih. A obvykle přečtu za měsíc tak čtyři, protože mám spoustu jiných věcí na práci. A pak jsem na booktube našla videa, která řeší podobná témata. Jak se čtení proměnilo v soutěživý sport. Jak se honíme za splněním cílů místo toho, abychom si čtení vychutnávali.

Continue reading „Užíváme si čtení?“