Ellen Dugan – Natural Witchery

Knihu jsem četla v originále. U nás ji vydalo nakladatelství Omega, takže bych k překladu přistupovala opatrně a raději sáhla po anglické verzi, pokud je to ve vašich jazykových možnostech. Vlastně jsem ji původně mohla přeložit, ale některé knihy si raději přečtu, než překládám, a vybrala jsem si nakonec jinou. Z Elleniny knihy jsem měla pocit, jaký jsem už dlouho nezažila a dlouho ho postrádala. Mluví mi z duše. Každá věta a „definice“ čarodějnictví přesně spadá do toho, jak to chápu a cítím i já sama. Přírodní (nebo přirozené? :)) čarodějnictví vnímá tak, jako ho vnímaly všechny ty prastaré ženy (a muži), které sbíraly bylinky a čerpaly sílu a moudrost z přírody. Taková čarodějka cítí, že je vše kolem ní živé nebo má duši (chcete-li).

Většina knih, které jsem doposud o čarodějnictví četla, se buď odvolávala na wiccu nebo se věnovala různým berličkám, které mohou být užitečné, ale nejsou pro magickou práci zásadní. Ellen sice také zmiňuje svíčky, krystaly a bylinky, ale zdůrazňuje, že hlavní ingrediencí rituálů je záměr a víra. A čarodějku charakterizuje jako někoho, kdo se stále učí něčemu novému a spoléhá na svou vrozenou intuici.

A o intuici je i první kapitola. Vypráví o ní jednoduše a srozumitelně, aby to pochopil i začátečník a neměl pocit, že je to něco nadpřirozeného, co je jen pro vyvolené, ale že je intuice naopak velmi přirozená a v nějaké formě a intenzitě ji může používat každý. Zmátla mě ale autorčina charakterizace barev některých čaker, kterou jsem ještě nikde neviděla. Krční – modrá, čakra třetího oka – fialová a korunní – bílá. Vždycky jsem narazila na popisy čaker, ve kterých je krční čakra světle modrá, čakra třetího oka je tmavě modrá (indigo) a korunní je fialová. Ale byla jsem mile překvapená, že čtenáře hned nezahlcuje cvičením na jejich čištění, ale doporučuje hezké procvičení své vizualizace. Část týkající se různých psychických schopností či spíše projevů intuice je krásně zpracovaná. Po krátkém testu zaměřeném na jednotlivé schopnosti následuje velmi komplexní popis. Včetně toho, jak jsou propojené a jak je zlepšit. Nadchlo mě, že u vizí prostřednictvím snů zmínila nejen vliv fází Měsíce, ale i ženského cyklu. Protože třeba o menstruaci se ví, že je obdobím, kdy je žena soustředěná na své nitro, stahuje se do sebe a má zesílené intuitivní vnímání. Přišlo mi trochu problematické, že používá intuici jako nadřazený pojem pro šestý smysl, ale zároveň i pro konkrétní typ vnímání, kterému se v češtině častěji říká jasnovědění. Pro začátečníky to může být trochu matoucí.

Druhá kapitola se zabývá fázemi Měsíce a jejich vlivem na magickou praxi. Jsem ráda, že jsem knihu četla teď. Dozvěděla jsem se, že když jsou dva úplňky v měsíci, říká se tomu druhému modrý úplněk. A přibližně jednou za 19 let jsou dva modré úplňky v roce. A to se stane v roce 2018 (v lednu a březnu) a potom až v roce 2037.

Ve třetí kapitole se dozvíme, jak je důležité přizpůsobit magii sobě. Nemusíme opakovat a praktikovat to, co všichni ostatní, ale to, co souzní jen s námi. Zajímavá je i charakteristika čtyř živlů a jak se vztahují k různým stránkám osobnosti. Vždycky jsem si myslela, že každý člověk přirozeně tíhne k jednomu živlu, ale tady jsem zjistila, jak je důležité, abychom měli všechny aspekty ztělesněné živly v rovnováze. A jak to změnit, když to tak není.

Čtvrtá kapitola mě překvapila povídáním o rituálech a kouzlech spojených s konkrétním ročním obdobím. Čekala bych významné keltské svátky, ale tohle se týkalo spíš energie jednotlivých období a jak s nimi pracovat. Jak nejlíp využít unikátní sílu přírody. Opravdu velmi důležitá byla část o manipulaci. Snad se všeobecně ví, že svobodná vůle člověka je posvátná a nemělo by se s ní nijak manipulovat. I léčení vyžaduje souhlas daného pacienta, protože to, že my chceme, aby se uzdravil, ještě neznamená, že on by s takovou pomocí souhlasil. Kvůli tomu, abychom neovlivnili druhého člověka, se má při kouzlech lásky třeba vysílat přání o spřízněného partnera, ale nevztahovat to k nikomu konkrétnímu, i kdybychom zrovna byli do někoho až po uši zamilovaní. Kouzla totiž nemají zasahovat do něčí svobodné vůle. A už vůbec by neměla nikomu ublížit. Vždycky totiž platí, že to, co vyšleme, se nám mnohonásobně vrátí.

V páté kapitole se řeší coveny nebo čarodějné skupinky. Ocenila jsem poznámku, že skupinová magie se nehodí pro ty, kteří si sami nevěří, ale naopak pro ty, kteří jsou ve své magické praxi sebevědomí a chtějí se naučit něco nového. Čarodějky často pracují samy, ale magie ve skupině má své nesporné výhody. Krom pocitu sounáležitosti, důvěry a přátelství přináší i zesílené účinky rituálů. V této kapitole se dočteme o tom, jak takovou skupinku založit, čím začít a další užitečné rady.

V šesté kapitole se dočteme, jak čarodějnou praxi ovlivňuje naše okolí. A to nejen skutečnost, jestli žijeme ve městě či na vesnici. Píše o tom, jak se vyrovnat s (ne)přijetím rodiny a přátel. Vypráví svůj příběh o tom, jaké to je být rodičem a zároveň čarodějkou. A zdůrazňuje, že v některých situacích je lepší z toho vynechat magii, zachovat si chladnou hlavu a udržet si odstup.

Nečekala jsem, že bude sedmá kapitola tak zábavná a poučná. Týká se totiž magie v práci a začíná podkapitolou o významu barev oblečení pro nastolení správné atmosféry v práci. Prostě a jednoduše… jak se obléct podle nálady, kterou zrovna máme nebo kterou si chceme navodit, a jak díky tomu působit na své okolí. Moc se mi líbilo malé kouzlo na urovnání malých sporů pomocí nějaké čokoládové dobroty. 🙂 Asi nejzábavnější bylo autorčino vyprávění, když se v práci setkala s šéfovou – konzervativní křesťankou a celou dobu se děsila okamžiku, kdy přijde na to, že má mezi zaměstnanci čarodějku.

Osmá kapitola připomíná, jak je důležité nezapomínat na každodenní duchovní praxi. Člověk se snadno ztratí uprostřed běžných starostí, stresu z práce a starání se o domácnost a na nějaké rituály nemá většinou čas, energii a náladu. Naštěstí existují jednoduché způsoby, jak zůstat ve spojení s intuicí. Ať už to jsou modlitby nebo pravidelné připomenutí věcí, za které můžeme být vděční.

Potěšila mě Čarodějná příručka v závěru knihy obsahující různé seznamy. Magické významy dnů v týdnu, barev (např. svíček), olejů, kamenů, bylinek (pro kouzlení, ne požití), rostlin apod.

Knihu bych nedoporučovala úplným začátečníkům. Nejdřív je důležité vědět, jak vytvořit při rituálech ochranný kruh, jak se zaštítit, za jakých okolností magii raději odložit na jindy a tak dále. Pokud už tyto věci znáte, tak směle do čtení. Ellen Dugan je vtipná a praktická čarodějka, která používá věci ze života. Má spoustu zkušeností a ví, na co si dát pozor a jak nezapomínat na spojení s intuicí v každodenním životě. Těším se až si přečtu další její knihy. Tentokrát třeba o bylinkách.

K uvedeným esenciálním olejům bych chtěla dodat jednu důležitou věc, kterou jsem se nedávno dozvěděla. Některé z nich jsou toxické pro malá zvířata (včetně psů a koček) a to nejen po jejich požití, ale i vdechnutí (například v aromalampě). Zrovna nedávno jsem četla příběh člověka, který dostal esenciální oleje k Vánocům a ve své neznalosti přiotrávil svou kočku, protože tahle zvířata je nedokážou metabolizovat. Takže opatrně, raději si vyhledejte na internetu, které oleje jsou pro zvířata bezpečné, pokud je používáte v jejich blízkosti.

Reklamy

One thought on “Ellen Dugan – Natural Witchery

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s