Prosinec 2017 Wrap up

Siri Pettersenová – Plíseň
Přestože si čtu anotace, občas je stihnu zapomenout, než se ke čtení nakonec dostanu. Proto mi nějak uniklo, že se tentokrát děj odehrává v našem světě. Naprosto mi tak vyrazila dech mapa zobrazující známé názvy měst. Překvapení vystřídalo nadšení, že Plíseň ani náhodou netrpí syndromem druhé knihy. Není to žádná nemastná neslaná výplň v sérii, ale skvělý příběh, který se mi líbil ještě víc než první kniha. Nevím, jestli za to mohla skutečnost, že se děj knihy odehrává v Evropě nebo jsem se už stihla seznámit s novým světem a mnohem snáz jsem se začetla a nechala se pohltit příběhem. Pravděpodobně na tom měl podíl i fakt, že jistí tvorové mají svým původem a zvyklostmi velmi blízko k upírům, a pro ty já mám slabost. Ať tak či onak, Siri Pettersenová je prostě skvělá (a nejen proto, že viděla mou recenzi na goodreads a „lajkla“ mi ji).

Continue reading „Prosinec 2017 Wrap up“

Reklamy

Listopad 2017 Wrap up

Pozdě, ale přece.

Richard Dawkins – Boží blud
Nakonec jediná kniha, která přispěla k mému zamýšlenému non-fiction novemberu. Musím říct, že pan Dawkins zní dost přesvědčivě a chápu, že se mu díky jeho argumentům podařilo několik lidí přetáhnout na stranu ateismu. Rozhodně si myslím, že je užitečné mít otevřenou mysl a přečíst si i věci, které s mým názorem zase tolik nesouzní. Ale nemám ráda fanatiky a Dawkinsovy názory tak bohužel vyznívají. Snaží se poukázat na škodlivost náboženství. Obzvlášť toho fanatického. Přitom se sám jeví jako zanícený fanatik, který nepřipouští jinou možnost, než že bůh neexistuje a náboženství je k ničemu.

Jay Kristoff, Amie Kaufman – Illuminae
Re-read předtím, než se pustím do Geminy. Nečekala jsem, že mě to rozloží úplně stejně jako poprvé, protože na Geminu jsem zatím odvahu nenašla. I po druhém přečtení si pořád stojím za tím, že je to jedna z nejlepších sci-fi knih, jaké jsem kdy četla. Nezvyklá forma, jakou je psaná, naprosto vyhovuje mé fantazii. Díky tomu mi při čtení připadá, že se spíš dívám na seriál. Třeba na Battlestar Galacticu. Kniha může svou velikostí (v tomto případě nejen délkou) odradit od čtení. Ale čte se neskutečně rychle. Já si musela dávat přestávky jen na to, abych rozdýchala, co se v ní dělo.

Continue reading „Listopad 2017 Wrap up“

Erin Morgenstern – Noční cirkus

Ke knihám, které tolik lidí opěvuje, vždycky přistupuji s obavami. Nejsem totiž schopná zbavit se vysokých očekávání a hrozně se bojím, že se akorát zklamu. Noční cirkus mě ale okouzlil už po několika stránkách. A to jsem si ho jednoho květnového dne vybrala v knihkupectví „čistě náhodou“, když jsem dostala chuť na něco anglického. Přečetla jsem ho až teď, na sklonku roku. A těžko bych si vybrala lepší čtení, kterým tenhle rok zakončit. Continue reading „Erin Morgenstern – Noční cirkus“

Užíváme si čtení?

Poslední listopadový den mě přepadla taková zvláštní nálada. Uvědomila jsem si, že zbývá jeden měsíc a v Goodreads Reading Challenge na rok 2017 mi zbývá přečíst 6 knih. A obvykle přečtu za měsíc tak čtyři, protože mám spoustu jiných věcí na práci. A pak jsem na booktube našla videa, která řeší podobná témata. Jak se čtení proměnilo v soutěživý sport. Jak se honíme za splněním cílů místo toho, abychom si čtení vychutnávali.

Continue reading „Užíváme si čtení?“